K zamyšlení - přišlo internetem

Vydáno: 24.1.2006 | Autor: | Zpět

Po událostech z 11. září se Anna Grahamová, dcera evangelizátora Billy Grahama, zúčastnila rozhovoru v programu EARLY SHOW a moderátorka Jane Claysonová se jí zeptala: „Jak mohl Bůh něco takového dopustit”?

Anna Grahamová jí dala velmi hlubokou a moudrou odpověď. Řekla: „Věřím, že Bůh je hluboce zarmoucený nad tím, co se stalo, tak jako i my, ale léta jsme Bohu říkali, aby odešel z našich škol, z naší vlády a z našeho života. Jak můžeme očekávat, že nám Bůh požehná a ochrání nás, když ho žádáme, aby nás nechal na pokoji?”

Podívejme se tedy na to. Myslím, že to začalo, když Madeline Oharová (byla zavražděná a její tělo se našlo nedávno) si stěžovala, že nechce ve školách žádné náboženství a my jsme řekli OK.

Potom někdo řekl, že by bylo lepší, kdyby se Bible ve školách nečetla ... Bible, která říká - nezabiješ, nepokradeš a miluj svého bližního, jako sám sebe. A my jsme řekli OK.

Potom Dr. Benjamin Spock začal tvrdit, že bychom neměli své děti trestat, když se špatně chovají, protože bychom tak mohli zranit jejich mladé osobnosti a narušit jejich sebeúctu (syn Dr. Spocka spáchal sebevraždu) a my jsme souhlasili: „Odborník určitě ví, o čem mluví.” Tak jsme znovu řekli OK.

Potom někdo řekl učitelům a ředitelům, aby nevychovávali naše děti, když se chovají špatně. A ředitelé nařídili, aby žádný člen učitelského sboru netrestal studenty, když nepatřičně jednají, protože nechtějí ztratit dobré jméno, kdyby je zažalovali. (Mezi výchovou a mlácením, fackováním, ponižováním a kopáním je však velký rozdíl.) A my jsme řekli OK.

Potom někdo řekl: „Dovolme našim dcerám, aby nezávazně sexuálně žily a aby šly na potrat, když chtějí a nemusí o tom říci dokonce ani svým rodičům.” A my jsme řekli OK.

Potom nějaký moudrý člen školské rady řekl, že chlapci zůstanou chlapci a i tak si budou dělat, co chtějí, takže dejme svým synům tolik kondomů, kolik si jen budou přát, aby si užili tolik zábavy, kolik jen chtějí. Nemusím přitom říkat rodičům, že je dostali ve škole. A my jsem řekli OK.

Potom někdo z vyšších státních úředníků řekl, že nezáleží na tom, co děláme v soukromí, včetně prezidenta, pokud máme práci a naše ekonomika je v pořádku. Potom někdo řekl: „Vydávejme časopisy s obrázky nahých žen a nazvěme to dobrým realistickým oceněním krásy ženského těla.” A my jsme řekli OK.

Potom někdo posunul toto ocenění ještě o krok dál a publikoval obrázky nahých dětí. Další krok udělal, když je zpřístupnil na internetu. A my jsme řekli OK a odvolali se přece na svobodu projevu.

Potom přišel zábavní průmysl s tím, abychom vyrobili televizní programy a natočili filmy, které propagují neúctu k ženám, rouhání a nezákonný sex. Řekli: „Nahrávejme hudbu, která povzbuzuje lidi k znásilňování, drogám, vraždám, sebevraždám a k uctívání satanských symbolů.” A my jsme řekli: „Vždyť je to jen zábava, nemá to žádné negativní vlivy, stejně to nikdo nebere vážně, tak na to pojďme.”

Nyní se ptáme sami sebe, proč naše děti nemají svědomí, proč nerozeznávají dobré od zlého a proč pro ně není problém zabít cizince, své spolužáky a sama sebe. Kdybychom o tom déle přemýšleli a podívali se hlouběji, možná bychom našli odpověď. Myslím, že to má mnoho co dělat s tím, že „ČLOVĚK SKLÍZÍ, CO ZASADIL.”

„Drahý Bože, proč jsi nezachránil to malé děvčátko, které zabili ve třídě? S pozdravem znepokojený student.”

ODPOVĚĎ: „Drahý znepokojený studente, mám zakázané jít do škol. S pozdravem Bůh.”

Je směšné, jak lehce lidé zavrhnou Boha a potom se diví, proč se svět řítí do pekel. Je směšné, jak věříme všemu, co se píše v novinách a zpochybňujeme vše, co říká Bible. Je směšné, jak chce jít každý do nebe s tím, že nemusí věřit, myslet si, mluvit nebo dělat to, co přikazuje Bible. Je směšné, že někdo řekne „Věřím v Boha”, ale stále následuje Satana, který, mimochodem, také věří v Boha. Je směšné, jak rychle jsme připravení soudit, ale sami nechceme být souzeni. Je směšné, jak můžeš poslat tisíce vtipů e-mailem, které se budou šířit rychle jak oheň, když však pošleš zprávy, které mluví o Bohu, lidé si dvakrát rozmyslí, zda je pošlou dál. Je směšné, jak se neslušné, nemravné, vulgární a obscénní zprávy svobodně šíří kyber-prostorem, ale veřejné diskuze o Bohu jsou ve školách a na pracovištích potlačované. Je směšné, jak může být někdo v neděli zapálený pro Krista, ale další dny v týdnu je neviditelným křesťanem.

Směješ se?

Je směšné, že když budeš posílat tuto zprávu dál, do okénka KOMU nezadáš mnoho jmen z tvého adresáře, protože si nejsi jistý, čemu vlastně ti lidé věří nebo co si o tobě pomyslí, když jim od tebe dojde takovýto e-mail.

Je směšné, jak se víc obávám toho, co si o mně myslí lidé, než toho, co si mně pomyslí Bůh.

Přemýšlíš?

Pošli tuto zprávu dál, pokud si myslíš, že za to stojí. Pokud ne, jednoduše ji vymaž..., nikdo se nedozví, že jsi to udělal!

Pokud však vymažeš tento myšlenkový proces, potom se lhostejně neopírej o opěradlo křesla a nestěžuj si, jak je tento svět zlý!