Haloween nebo Dušičky?

Vydáno: 27.10.2010 | Autor: | Zpět

Co to vlastně slavíme začátkem listopadu? A proč?
 

 

Tak ahoj, děcka. Začíná listopad, takový už opravdový podzimní měsíc. Co bude v tomto měsíci zajímavého? Když ?listopad?, tak asi bude padat listí. A nebude padat i něco jiného? Třeba i někdo z nás spadne na zem, až na nás vybafne nějaké strašidlo! Už se bojíte? Existují strašidla? Někdo říká, že ano. A že chodí mezi námi hlavně na začátku listopadu.

Asi se už každý z vás setká se zajímavým svátkem s anglickým jménem ? Halloween. Svátek slavený hlavně v Americe, ale teď už hodně i u nás. V noci před 1. listopadem ? do oken domů si lidi dávají z dýně vyřezanou hlavu jakoby ducha s rozsvícenou svíčkou a po ulicích chodí strašidla ? lidi, většinou děti, za strašidla převlečení. Máme se jich bát? Co to znamená? - Lidé věří, že když někdo zemře, tak žije dál, jenom jiným způsobem a někde jinde. A my se s těmito zemřelými můžeme někdy zvláštním způsobem i setkat. Proto se jim třeba i rozsvícenými svíčkami ve vyřezaných dýních ukazuje cesta do našich domů, proto pro ně mají lidé doma připravené dárky (nějaké sladkosti) a dávají je těm, kteří chodí za duchy převlečení. Má to být takové spojení mezi světem nás živých a světem těch již zemřelých.

Na začátku listopadu jsou i naše známé křesťanské svátky ? svátek Všech svatých a Památka zemřelých (Dušičky). V tyto dny chodíme do kostela na mši svatou a potom také na naše hřbitovy, kde se modlíme a dáváme na hroby květiny a zapalujeme tam svíčky. Chodíte taky na hřbitov? Nebojíte se tam? ? Není se čeho bát. Věříme, víme, že lidé, kteří zemřeli, dál žijí, ví o nás a my víme o nich. Měli jsme je rádi a máme je rádi dál. Jestli jsou v nebi, tak věříme, že tam na nás čekají a můžou se za nás u Pána Boha přimluvit, a my na ně myslíme jako na svaté. A jestli jsou v očistci, nejsou ještě v nebi, musí se na setkání s Pánem Bohem v nebi připravit. A my jim chceme pomoct, modlíme se za ně a třeba i Bohu nabízíme nějaké oběti ? to připomínají naše květiny a svíčky na hrobech.

Bůh nás stvořil k životu věčnému, k životu s ním. Máme smrtelné tělo a nesmrtelnou duši. Nemusíme se bát smrti, jestli věříme, že Bůh nás má rád. Nemusíme se bát zemřelých. Jsou to lidé jako my a pořád s nimi patříme do jedné rodiny. Když na ně v tyto dny vzpomínáme, vzpomínejme modlitbou, mějme rádi Pána Boha a žijme tak, abychom celou věčnost mohli být s Ním a s těmi, které máme rádi.

A nebojme se! Baf ! ! !