Farní pouť do jižních Čech

Vydáno: 19.5.2013 | Autor: | Zpět

Kdo jste s námi byli na pouti, můžete si ji připomenout, kdo jste nebyli, můžete se podívat, jak to vypadalo. 
 

Májová pouť farnosti do Sepekova, Milevska a Klokot v jižních Čechách

V sobotu 11. května 2013 jsme uskutečnili pouť do jižních Čech. Farnost organizovala farnost Znojmo-Louka, pozváni byli a přidali se i účastníci z okolních farností.  Autobus se naplnil, někteří účastníci (rodina s malými dětmi) jeli vlastním autem a připojili se k nám na místě. S autobusem jel nám známý a spolehlivý soukromý dopravce pan Holoubek, který ovšem tentokrát přijel ráno téměř o půl hodiny později. Spletl si čas odjezdu. Nebo zaspal? Měl s sebou ještě kamaráda řidiče, s kterým se za volantem střídal. 
Vyjeli jsme tedy zhruba o půl osmé ráno, ale řidiči se opravdu snažili, aby ztracený čas dohnali celkem svižnou, ale stále bezpečnou jízdou. Po cestě jsme se pomodlili, zazpívali, posvačili a z výkladu otce Mariana něco dozvěděli o projížděných místech a také o cíli pouti. Zajímavé bylo, že otec Marian přišel k autobusu pouze s kancionálem v kapse, přesto pak měl dostatečné zásoby ke svačině. Svědčí to o příkladné péči farníků. 
Zhruba v 10 h jsme přijeli k cíli cesty, na poutní místo Sepekov. Je to krásný malý kostelík s okolními ambity, kde nás uvítal místní farář otec Mikuláš z milevské komunity premonstrátů. Prožili jsme zde mši svatou s otcem Marianem, poté byl prostor pro oběd v blízké restauraci či z vlastních zásob. Když nás pak jedna obětavá místní farnice provedla celým areálem s podrobným výkladem, dostali jsme požehnání a přejeli do nedalekého premonstrátského kláštera v Milevsku. 
Kdo zde ještě nebyl, tak byl určitě uchvácen krásou a velebností celého zdejšího klášterního komplexu, kde je možné vnímat historii a zbožnost jdoucí skrze staletí až do současnosti, která je zde stále živá. Byli jsme zde uvítání místním farářem otcem Jakubem, který zrovna v místní bazilice skončil svatbu. Pak jsme byli provedeni prostorem baziliky, blízkým kostelem sv. Jiljí a latinskou školou s historickou knihovnou. Poznáváme, že klášter a místní komunita premonstrátů se opět staly duchovním a kulturním centrem celého kraje. 
V plánu byla potom návštěva hradu Zvíkov. Společně jsme ale usoudili, že deštivé počasí této návštěvě moc nesvědčí a zvolili jsme jako náhradní program návštěvu dalšího poutního místa v Klokotech u nedalekého města Tábor. Přijeli jsme na místo, byli přivítání místním knězem z řádu oblátů Panny Marie a spolu s jinou skupinou poutníků byli provedeni zdejším poutním areálem. Mohli jsme sledovat částečnou podobnost s předcházejícím poutním místem v Sepekově či se známým poutním kostelem na Svaté Hoře u Příbrami. Hlavně jsme ale mohli opět procítit posvátnost tohoto místa a sílu modlitby mnohých generací. 
Zpáteční cesta autobusem domů trvala zhruba dvě a půl hodiny, byl zde prostor pro modlitbu i rozmluvu, v pořádku jsme se dostali domů zhruba v 20 h. Plni dojmů, spokojeni a s odhodláním brzy opět se nějaké společné podobné pouti zúčastnit.

Můžete se podívat na nějaké fotografie: pouťSepekov